Báseň "Autobiografie o pěti kapitolách"

Dnešní příspěvek je tak trochu zvláštní. První mě oslovila kniha...ale jen na chvíli. V tuto chvíli, týden po víkendovém workshopu Mapy života, na mě z této knihy najednou vykoukne báseň na str.126, která je z našeho víkendu jak vystřižená...chci se o ni s vámi podělit.

Autobiografie o pěti kapitolách

I.

Jdu po ulici.
Na chodníku je hluboká jáma.
Padnu do ní.
Jsem ztracen... Nemám naději.
Není to moje vina.
Trvá to věčnost, než se dostanu z jámy ven.

II.

Jdu tou samou ulicí.
Na chodníku je hluboká jáma.
Dělám, jako bych ji neviděl.
Znova do ní padnu.
Nemohu uvěřit tomu, že jsem skončil na tom samém místě.
Ale není to moje vina.

III.

Jdu tou samou ulicí.
Na chodníku je hluboká jáma.
Vidím ji.
Znova do ní padnu, ze zvyku.
Mé oči jsou otevřené. 
Vím, kde jsem.
Je to má vlastní vina. Hned jsem z jámy venku.

IV.

Jdu tou samou ulicí.
Na chodníku je hluboká jáma.
Obejdu ji.

V.

Jdu jinou ulicí. 

citace ze Sogyal Rinpoche - Tibetská kniha mrtvých

Světlo na cesty všem, kdo hledají!

Romana