Potíže s lymfou "podruhé"

Před časem jsem v tomto blogu napsala článek o lidských potížích s lymfou (které mě jako lymfoterapeutku opravdu zajímají), byl jeden z mých prvních. Stalo se nějakým omylem, že zůstal nedokončen, nepropracován a přesto vypuštěn ven...neobsahoval žádné velké chyby, ale současně nebyl dobrý. Netrefoval se ani do toho, co opravdu
o lymfedému vím a chci sdělit...přesto byl poměrně dost čtený.
Cítím to trochu jako dluh a proto tedy: druhý pokus.

Co je vůbec lymfatický systém a k čemu ho máme?

Skládá se z jednosměrné sítě lymfatických cév, mířících od tkání k srdci a také
z lymfatické tkáně. Tato je buď uspořádána v lymfatické orgány (brzlík, slezina a lymfatické uzliny), nebo se vyskytuje jako součást jiných systémů - dýchacího systému, trávicího systému....
Funkce celé lymfatické soustavy:

• Jako součást imunitního systému se podílí na obraně organismu.
• Odvádí přebytečný tkáňový mok z tkání ve formě lymfy.
• Napomáhá transportu lipidů z trávicího systému do těla.

A jak to celé probíhá, když je to správně?

Lymfa (míza)...slovo lymfa pochází ze starořeckého slova nymfa, které označovalo čistou, pramenitou vodu, v mytologii pak i vílu vod a pramenů. 

Lymfa neboli míza vzniká z tkáňového moku a lidský organismus jí denně vyprodukuje dva až tři litry. Je to čirá až nažloutlá tekutina a její složení se podobá krevní plazmě. Z tkání je sbírána lymfatickými cévami, které začínají slepě ve vazivu jako lymfatické kapiláry. Stejně jako se potůčky sbíhají do potoků a řek, se malé lymfatické cévy postupně spojují do větších cév až nakonec vyúsťují do žilního systému. Cestou je míza lymfatickými uzlinami filtrována a pročišťována od případných škodlivin (musí vždy projít alespoň jednou uzlinou předtím, než se dostane do krevní cirkulace).

Lymfatické cévy se vyskytují téměř ve všech tkáních našeho těla. Mezi výjimky patří nervová tkáň, některé části oka (rohovka, čočka, sklivec) či nehty. 

Protože lymfa nemá vlastní pumpu, její pohyb je závislý na pohybu těla (např.dechový stereotyp, stereotyp chůze) a na pohybu v těle (hladká svalovina samotných lymfatických cév, na funkcí chlopní v l.cévách, pohyb cév). 

Vázne-li tok lymfy, a tím i odvod přebytečného tkáňového moku, nastává městnání lymfy v mezibuněčném prostoru a vyvíjí se stav nazývaný lymfedém. 

Ten je nejčastěji způsoben blokádou lymfatických cév a uzlin z nejrůznějších příčin (sekundární lymfedém). Vzácně se vyskytuje vrozená nedostatečnost lymfatických cév (primární lymfedém).

Nemocemi lymfatického systému se zabývá lékař lymfolog.
Poradí, ošetří vás a léčbou provede lymfoterapeut, provede odborně vedenou lymfodrenáž,  instruuje k péči o sebe sama, doporučí cvičení či kompresi. 

Nemusíte být ale hned nemocní a trpět přímo otoky, lymfodrenáž se provádí i kvůli dobrému kosmetickému efektu, z důvodu celkové regenerace, detoxikace, ošetření celulitidy a třeba i k povzbuzení metabolismu při redukci váhy.

Jedna ze stran, odkud s člověkem pracuji, je právě lymfoterapie. Roky jsem pracovala v lymfocentru, měla jsem "pod rukama" mnoho lidí s problémem zvaným "lymfedém".

V současnosti s lymfatickým systémem pracuji dál. Buď přímo s diagnózou v zařízení MUDr.Matějkové, nebo soukromě ve své poradně - zde už nabízím kosmetický efekt,  přímou úhradu. 

Nebojte se ptát na vše, co vás ohledně lymfy zajímá, nebojte si přijít příjemnou lymfodrenáž vyzkoušet. Těším se na vás! ;-)

Romana